Ahoj Jano,
tak si tady čtu ten tvůj příspěvek a tomu úvodu nějak nerozumím. To jako žena, které nevadí u porodu nějaký ten medik nebo žákyňka navíc, si sama sebe neváží? Žena, která se rozhodne jít rodit třeba k Apolináři (kde to soukromí není úplně stoprocentně možné zajistit a na adepty tohoto povolání se natrefí častěji než jinde), aby třeba mohla darovat pupečníkovou krev, má hodnotu stejnou asi jako hadr na podlahu?

U Američanů se podobnému postoji, jaký zastáváš, říká zkratkou NIMBY neboli Not In My Backyard, česky "ne za mým domem". Dálnice do našeho města? Prima věc, ale postavte ji za zahradami lidí na druhém konci města, ne tady. Praktická příprava budoucích porodníků a porodních asistentek? Velmi důležitá věc, ale ať si to zkoušejí na támhleté paní, ne na mně. Zdá se mi, že to tvoje pojetí vlastní důstojnosti trochu hraničí s docela obyčejným egoismem.

Sama jsem rodila za přítomnosti medika a dvou žákyněk, na které dohlížela lékařka. Všichni byli bezvadní. Když se ukázalo, že chlapeček jde na svět s pupeční šňůrou omotanou kolem krku, bleskurychle si všichni vyměnili místo a vše dopadlo OK. Vážně by taková situace snížila tvoji důstojnost? Nestojí ta tvoje sebeúcta tak trochu na hliněných nohách?