Před čtrnácti dny jsem v porodnici v Neratovicích přivedla na svět dceru Terezku a odnesla jsem si odtud nádherný zážitek. Samozřejmě, že porod není procházka růžovou zahradou, ale přístup porodních asistentek a přítomnost manžela u porodu mi tuto těžkou "chvilku" pomohli lépe překonat. Po celou první dobu porodní se o nás s manželem starala porodní asistentka Věra a radila manželovi a mě jak nejlépe překonat vrcholy kontrakcí - mě poradila jak dýchat, na záda mi přiložila nanřáté pecky, které mi ulevily při křížových bolestech, poradila nám několik poloh (klek na čtyřech s kroužením pánví, opřít se o manžela a sjet trošku do podřepu, aby plod lépe sestoupil, sedět na míči atd). Jakmile jsem se hodně otevřela, ujala se nás porodní asistentka Andrea. Vedla mě úžasně až k porodu. Na porodním křesle volila vhodné polohy, aby se miminko pěkně stočilo. Celou dobu ke mě promlouvala trpělivě vlídným a milým hlasem, i když já už při některých kontrakcích bolestí vykřikla a drtila manželovi ruku. Na samotný porod přišel porodník pan doktor Chlebeček a svým řekněme sportovním přístupem k věci mi skvěle pomohl, že Terezka byla na světě na několik zatlačení. K manželovi na sále se chovali jako že je samozřejmé, že tam je a dali mu přestřihnout pupečník, z čehož má manžel na celý život pěkný zážitek. Nástřih hráze pan doktor provedl až když hrozilo natržení, takže to není automatický úkon. A nakonec to ani tak moc nebolelo. Spíš to šití po porodu bylo velmi nepříjemné, ale pan doktor si dělal srandu a ptal se manžela jestli se mu pipi takhle líbí a ať si řekne dokud je čas. I když rodičce v té chvíli do smíchu není, určité zlehčení a šprým člověku uleví, že se tak nesoustředí na prožívání své bolesti. Po porodu jsme na čtyřlůžkovém pokoji čekali až se odpoledne uvolní nadstandardní jednolůžkový pokoj. Tam to bylo super. Manžel za mnou mohl přijet kdykoliv a nikoho jsme nerušili a navíc jsem mohla být skoro pořád nahá, což mi vyhovovalo, protože jsem skoro pořád byla ve sprše, která je na pokoji, abych se omyla od očistků. Rovněž péče v následující dny byla skvělá. Sestra mi pravidelně chodila měřit teplotu a tlak. S malou si mě vždycky telefonem pozvali každé ráno k pediatričce, která malou zkontrolovala a poradila s péčí o ní. Jo, a taky tam báječně vaří. Ona totiž kojící matka má pořád hlad, takže jsem opravdu ocenila dobré jídlo. Domů nás propustili třetí den po porodu a já na dobu strávenou v porodnici velice ráda vzpomínám. Příště půjdu rodit opět do Neratovic, je to tu SUPER!! Zdravíme všechny nastávající maminky a přejeme jim zdravá a krásná miminka a nebojte se - bolí to, ale ta odměna stojí za to a až budete svoje miminko poprvé držet v náručí, na všechnu prodělanou bolest zapomenete jako mávnutím kouzelným proutkem. Jana s Terezkou.