Teda Zuzko S. - ze mne by jsi asi musela odpadnout. Já jsem taky byla po porodu svého 1. dítěte v pyžamu až do oběda, nemalovala se - proč taky, když jsem byla celá flekatá a osypaná a hned jsem se po každém kosmetickém zásahu osypala.

Asi jsi měla štěstí, že jsi si mohla poležet s miminkem v posteli. Mně to mimi řvalo i v té posteli, takže o poležení nemohla být ani řeč. Ano, časem se to spravilo, ale ty začátky byly šíleně krušný. Taky Bell už není v šestinedělí a přece jen už se teď to dítě na chvíli zabaví samo a dokonce už jí i spí (jak jsi se mohla dočíst v minulých článcích). Já jsem šťastná, že tyhle články existují, já naopak šílím ze článků typu Betynka - kdysi jsem díky tomuto časopisu chytala šílené deprese - ne opravdu jsem nebyla klidná a usměvavá maminka s neustále spícím dítětem, které bylo v době bdění naprosto v pohodě (to mé spát nepotřebovalo a řvalo neustále). Nemyslíš si, že je naopak lepší připravit ty maminky i na jiné než ideální řešení.

Ano, teď - po porodu 3. dítěte zvládám i pracovat, zvládám se i namalovat, učesat apod. Jistě, až napíšeš ty článek o ideálním mateřství, tak si ho taky přečtu, ale rozhodně si myslím, že tyhle články jsou přínosnější.

Bell - jen piš dál a nenech se odradit.