Nedá mi to a taky se zapojím do diskuze. Od malička jsme měli v rodině psy a i můj 3,5letý syn od svého roku vyrůstá se dvěma šedesátikilovými miláčky - bulmastify. Nikdy za svůj bohatý život s mnoha psími rasami jsem se nesetkala s něžnějšími stvořeními a skutečně bych dala ruku do ohně za jejich mírumilovnost. Ovšem, jak už tady bylo řečeno, jsou to psi a nelze je polidšťovat a házet na ně naši zodpovědnost. Proto ani já nenechávám své dítě s našimi psy bez dozoru, pes může ublížit i naprosto nechtěně - máchnutím ocasu, přišlápnutím nohy, přátelským drcnutím a sražením na zem... Na druhou stranu se syn už od malinka učí spolužití s pejsky a již nyní ví, že je nesmí rušit při jídle či ve spánku - i když jim normálně může vrazit ruku do krku, to jsou pravidla, která ctíme a dodržujeme, stejně tak jako psi vědí, že nesmějí kolem dětí skákat či brát jejich hračky.

Danulo, naprosto chápu tvé rozhořčení. A přesto, že patřím mezi velké milovníky psů, akceptuji fakt, že je to především moje zodpovědnost a mám-li psa, musím se postarat o to, aby neobtěžoval (ani láskyplným oňufáváním) nikoho z okolí, aby byl vždy pod dohledem apod. Ani já jako pejskař nemám pochopení pro psa, který mi přiběhne skákat kolem dítětě a strkat mi hlavu do tašek s nákupem...Toto ale není problém plemen psů (ani tzv. "bojových plemen", která skutečně neexistují, je to jen mediální senzační název), ale jejich nezodpovědných majitelů. Každý by si měl pořizovat jen psa, na kterého stačí (přirozenou autoritou, výchovou, výcvikem i silou) a kterému je schopen zajistit odpovídající životní podmínky vč. pracovního využití či zábavy dle zaměření či nátury plemene. Bohužel, dnes je vlastnictví psa i otázkou módy a prestiže a právě takto uvažující "páníčci" a jejich psi jsou pak příčinou 99% těch tragédií, které čteme na titulních stranách bulvárního tisku a které jsou pak zdrojem davové hysterie namířené proti všem psům bez rozdílu...