Ráda bych se s vámi podělila o docela čerstvou zkušenost z liberecké porodnice (rodila jsem v červnu 2003). Jako hodně maminek v dnešní době i já jsem si přála naše první miminko porodit co nejpřirozenější cestou, proto jsem se rozhodovala mezi vzdálenějším Vrchlabím a dostupným Libercem. A vůbec nelituji, že jsem se nakonec rozhodla pro Liberec! Začala jsem tím, že svůj porodní plán jsem konzultovala s MUDr. Bydžovskou, která mě ujistila, že nic z toho, co žádám, není nesplnitelné v případě, že porod bude probíhat tak, jak má. Takže abych to zkrátila: ačkoliv osud tomu chtěl, že manžel nakonec u porodu nemohl být, vše proběhlo tak, jak jsme si přáli: jedinou intervencí, kterou mi provedli, bylo protržení vaku blan, aby se porod urychlil. Jinak žádný klystýr, holení ani nástřih (ač mě k němu ošetřující lékař přemlouval, odradit jsem se nenechala a dobře jsem udělala), žádné injekce proti bolesti ani oxytocin. Po porodu mi synka dali ihned na břicho (zabaleného do prostěradla). Pak jej na chvilečku odnesli, aby ho mohli osušit a obléci, ale brzo ho sestřička zase přinesla a přiložila mi ho k prsu. Díky tomu, že jsem nedostala žádné utišující prostředky jsme byli oba maximálně bdělí a tak nám kojení nedělalo nejmenší potíže. Když mě doktor ošetřil (pár stehů jsem přeci jen měla), tak nás spolu nechali samotné na porodním sále a my měli možnost se vzájemně poznávat. Děťátko bylo u mě pod dekou, chvilkami sálo, chvilkami jsme na sebe jen tak koukali. Byl to prostě krásný zážitek! Ale aby to však nevypadalo tak jednoduše, musím poznamenat, že způsob mého porodu zde přeci jen není tak obvyklý. Vše jsem si musela takříkajíc „vybojovat“. Hned na začátku jsem oznámila, že chci být informována o všem, co mi bude prováděno a naštěstí jsem měla možnost odmítnout vše, o co bych nestála. Ač se občas personál divil, neudělal nic, k čemu jsem nesvolila. Že vše probíhalo jako po másle vděčím i již zmíněné MUDr. Bydžovské, která naštěstí zrovna sloužila, pamatovala si na mě a přispěla např. k tomu, že mi děťátko neodnesli a nedali do inkubátoru (což je zde běžná praxe), ale že jsme mohli být spolu. Sestřičky na porodním sále i na šestinedělí byly také velmi ochotné a laskavé, takže můj celkový dojem byl ten nejlepší! Jediný skutečný nedostatek vidím ve stravování, které přeci jen je dost nevhodné pro kojící maminku. Přeji všem, aby měli s libereckou porodnicí také jen tu nejlepší zkušenost.