Ahoj Sylvie,
díky za odpověď a za názory. Pravděpodobně se nepřesvědčíme, spíš je to asi rozdíl světonázoru, který způsobuje, že podobné diskuse se vedou v různých vzájemně se neprotínajících rovinách. Tenhle pocit nemám rozhodně poprvé. Ale považuju za dost pozitivní, že tyhle diskuse aspoň vedou aniž si zároveň diskutující usilují o život. On se tím možná i ten "obecný" názor tak nenásilně posouvá.
Jenom pár poznámek k některým argumentům:
Potraty se vždy prováděly. Ano. I jiné věci se prováděly a budou provádět, přesto nejsou společností považovány za žádoucí a (zatím) nikoho nenapadlo je legalizovat. Co třeba legalizovat krádeže do způsobené škody 1000 Kč? Hladový člověk, který ukradne jídlo nebude zbytečně kriminalizován a policii se odlehčí. Anebo třeba částečně legalizovat v Africe otroctví, aby se tím (stejně existujícím) otrokům zajistil aspoň základní standard zacházení?
Pokud srovnáváš zmařený život dítěte versus (možná) dva životy při nelegálním poratu (dá-li se vůbec takto "srovnávat"), co "srovnat" ztráty tisíců a tisíců životů při legálních potratech a třeba desítek při nelegálních?
A proč se volí zrovna od 18 let? Ale to je právě to, na co jsem chtěl poukázat, a co i ty nepochybně uznáváš, že zákonná hranice pro potraty je prostě uměle konsenzem stanovená a o žádná vývojová hlediska se (narozdíl od těch 18 let) neopírá. Že byla takto stanovena na ochranu ženy, o tom trochu pochybuju. Ono ostatně také v zájmu zdraví ženy (fyzického i psychického) by bylo potraty neprovádět.
Na celé diskusi mě strašně zaráží jedna věc. Víš, chápu souhlas s potraty podložený názorem, že "ten plod ještě není člověk, jen takový shluk buněk". Nevědomost hříchu nečiní. Ale mít jasno v tom, že plod už je živé a vlastně "hotové" dítě a přesto potrat schvalovat (byť jako "menší zlo"), to je věc, kterou prostě nepochopím. I kdyba dítě nakrásně skutečně bylo součástí těla matčina (i když nelze upřít logiku tvým argumentům, stejně jsem přesvědčen, žë tomu tak není - to není jen o závislosti a nezávislosti bez "umělých" zákroků - právě současná medicína těmito pojmy pořádně zamíchala - těžce nemocné dítě může být závislé na ventilátoru, nemůže se odpojit a odejít a přesto není jeho součástí a je možné aby po uzdravení žilo samostatně - parazit fyzicky závislý na těle hostitele také přece není jeho součástí, i když umírají spolu - ale to jsou jen takové filipiky, člověk se stejně opírá spíš o cit než o pseudoargumenty).
Naprosto s tebou souhlasím v názoru na právo důstojně zemřít (čímž ani trochu nemyslím euthanazii, pokud se nemyslí tzv. "pasivní euthanazie"). Podle mne jsou to dvě strany téže mince a myslím že tak to cítí i prolife aktivisté. Úctu k životu na jeho počátku a na jeho konci nelze od sebe oddělit a co vím ze zkušenosti, právě lidé hájící život v počátku mají menší problém s připuštěním jeho konečnosti.
Dál - mnohostranné informace nečekám od stránek prolife aktivistů. Připadá mi přirozené, že prezentují právě "svůj" názor a tím aspoň částečně vyvažují ten "většinový" názor, který se hrne odevšad odjinud, ta mnohostranná informovanost pak přirozeně vznikne, jsou li k dispozici takovéto protichůdné "své" názory. Na stránkách Greenpeace taky nehledám kapitolu o kladech jaderné energetiky a na stránkách JETE o jejích záporech.
A ke kondomům: naprosto věřím tomu, co píšeš, ale myslím, že případné výhrady proti nim jsou myšleny jinak než v rovině fyzického prožitku.Ale to jsme u toho, co jsem psal v prvním odstavci.
Stejně - je ten svět zajímavý, co?
Měj se hezky. Čau, Honza.