Souhlasim s Luckou, clanek pani Kateriny je skutecne jen bezmyslenkovite odsouzeni, bez nejmensi snahy o spetku pochopeni. Ja se dvakrat v zivote panicky bala tehotenstvi, po kterem jsem jinak velice touzila. V dobe kdy mi bylo 18 az 20 a zila jsem s rodici a otec me tyral( a soucasne nenavidel meho tehdejsiho pritele), a v 28 kdy me tyral partner. Ma pani Katerina predstavu, jak strasny je to pocit, ze pokud se dostanete do jineho stavu ,je vas otec nebo partner schopen vas zabit? Pochopitelne, umim si predstavit, ze na to odpovi, ze jsem mela odejit, ze by se o me Buh postaral. Za komunismu nebylo kam odejit, otec hrozil stejne, jako pozdeji partner ze me odejit nenecha. Ma vubec pani Katerina poneti ,co je to domaci nasili, jak patologicka a temer vlastnimi silami neprerusitelna vazba vznika mezi tyranou zenou a partnerem? Jak se meni nasilnikovy nalady, jak se dostavate mimo realitu a zacinate verit tomu, ze vse je jen Vase vina, protoze on je nekdy skutecne skvely a Vy verite, ze bude takovy porad, jen kdyz se vyvarujete veci, ktere ho rozciluji. Umi se nekdo z Vas (kritiku)predstavit co by to bylo privest do teto situace dite, co by znamenalo ho jen cekat. Jakych strasnych devet mesicu tyrana zena by za techto podminek musela prozit? Zazila pani katerina nekdy neco takoveho? Upozornuji, znovu, ze jsem nikdy potrat nemela a ze jsem asi neplodna protoze pak kdyz jsem se vdala za normanliho a hodneho partnera pres veskerou snahu jsem neotehotnela. Ale to, ze si pamatuji na cele ty roky kdy jsem na konci kazdeho cyklu byla hruzou bez sebe, kdyz jsem se zpozdila jen o den...Nikdy bych nedokazala odsoudit zadnou zenu, ktera ze zavaznych duvodu byla donucena k potratu. A mimochodem neni v Novem zakone neco teka o tom aby si kazdy hledel tramu ve svem oku nez se zacne zajimat o trisku nekoho jineho? Pokud ma pani Katerina chut udelat neco pro nenarozene deti, at prestane napadat zoufale zeny a radeji se púokusi prosadit zakony ktere by tu umoznily zene zit bez strachu z domaciho nasili, aby ji poskytly pomoc a oporu kdyz ji dochazeji sily. Aby existovala asistencni pece. A konecne: aby zena, ktera ma za dite nejvetsi odpovednost, ktera k nemu nebude pripoutana jen v tehotenstvi a tesne po nem, ale po cely zivot, mela pravo se svobodne rozhodnout, jestli tuto odpovednost unese nebo ne.