Ahoj Dano,
je fajn, když se do diskuze zapojují i lékaři a asistentky. S některými názory v tvém příspěvku nesouhlasím, mohla bys, prosím, napsat, co tě k nim vedlo?

Docela by mě zajímalo, jak dokážeš rodícím ženám zajistit psychické pohodlí, když zároveň zažívají fyzické nepohodlí? Aspoň já bych nemohla být v psychickém pohodlí, když bych zároveň nebyla v pohodlí fyzickém. Ty bys dokázala být v pohodě ve chvíli, kdy v leže na zádech při kontrakci máš pocit ochrnutí a zároveň zažíváš neskutečnou bolest a jak při kontrakcích tak i mimo ně se ti obtížně dýchá a brní tě prsty? Pokud ano, tak jsi dobrá, já to nedokázala. I když mi asistentka říkala, že je to naprosto normální a monitor je důležitý, tak ať klidně ležím. Tehdy jsem prožívala velký strach a normální mi to nepřipadalo, tím spíš že v jiných polohách tyto problémy přecházely. Bohužel ve jménu "zdraví dítěte" se jiné polohy nepřipouštěly...

Dále bych se chtěla zeptat, jak velkou plochu u vás v porodnici holíte? Já byla oholena pouze v místě případného šití, takže zaschlou krev jsem v chloupcích samozřejmě měla. Teda - díky pravidelným návštěvám sprchy to nebylo tak hrozné. A věřila bys tomu, že jsem se musela dohadovat, že chci a chci a chci být oholená? Vlastně původně mi holení i klystýr byly dány rozkazem, ale když jsem se ozvala, že klystýr v žádném příapadě, tak asistentka došla k závěru, že "Když nechcete klystýr, nemusíte být ani oholená." Do té doby jsem netušila, že mezi klystýrem a holením je nějaká zvláštní souvislost (samozřejmě, kromě té, že obě procedury WHO nedoporučuje). Jediné vysvětlení, které mě napadá, je to, že pokálí-li se žena bez klystýru, formovaná stolice se vcelku dobře otře, ale stane-li se totéž ženě po klystýru, tak zbytky stolice smíchané s vodou v chloupcích více ulpívají. Ale je to jenom můj momentální nápad, vlastní zkušenost s tím nemám.

A Dano, ty máš vlastní zkušenost z CAPem na Bulovce (či jiným obdobným zařízením), že se o něm vyjadřuješ tak, jak se vyjadřuješ? A co to je "alternativní průser"? Že se žena natrhne, místo aby byla nastřižená? V tom bych tak velký problém neviděla, v těhotenství jsem pročítala různou literaturu a zrovna tohle patří k věcem, na které se lékaři a asistentky nedívají jednotně. Příznivcí epiziotomií tvrdí, že se tím zabrání většímu natržení, odpůrci zas naopak poukazují na to, že nástřih bývá vždy hluboký, narozdíl od natržení, které velmi často bývá pouze povrchové a navíc že při nástřihu vzniká větší pravděpodobnost dalšího natržení, neuchrání-li lékař nastřiženou hráz. Takže si myslím, že tady nejvíc záleží na zkušenosti porodníka. A kdybych chtěla nějaké zařízení hodnotit podle nastřižení/natržení potřebovala bych k tomu komplexní informace - kolik procent žen mělo poranění hráze (ať už přirozené či "umělé" - nástřihem), jaká byla léčba a jak dlouho trvala, zda a jaké byly komplikace. Neboli to, že jsem se natrhla, vůbec nic neznamená, protože jediná léčba spočívala v zasypání Framykoinem hned po porodu (nebylo potřeba dalšího výkonu - šití), neměla jsem bolesti, neměla jsem záněty, nemám jizvu, která by byla bolestivá a nevzhledná. Na tom přeci není nic špatného. Špatné by bylo, kdyby jedno zdravotnické zařízení vykazovalo podstatně větší procento poranění či horší průběh hojení ran, než druhé zařízení. Existují ještě další komplikace, které by se u přirozených porodů projevovaly ve větší míře, než u porodů lékařských? To, že při porodu dojde ke stavu, kdy je potřeba provést císařský řez nebo porod dokončit kleštěma, se snad stává i v klasických porodnicích. Z toho, co jsem se o CAPu dozvěděla (původně jsem tam chtěla rodit, bohužel v době mého porodu docházelo k CAPu ke změnám a nebyl funkční, jak je to tam teď, to nevím), bych spíš než o "zachraňování alternativních průserů" lékaři na sále mluvila o efektivním rozdělení práce. Asistentka dělá to, k čemu byla vyškolená - vede fyziologický porod. Ve chvíli, kdy dojde k patologii, tak ji dokáže správně rozpoznat a rodičku správě předá do péče lékaře, protože další vedení porodu by překračovalo její pravomoce. To mi připadá naprosto normální. Za průserové bych považovala, kdyby jim tam ženy či novorozenci umíraly v důsledku toho, že asistentky nejsou schopné patologie rozpoznat nebo se je pokouší léčit na vlastní pěst. Jak je to se "zběsilým během na sál" nevím, ale nedávno jsem byla na konferenci o porodních domech a tam bylo uváděno, že zhruba 7% žen bývá během porodu z porodního domu převáženo do nemocnice a že vše probíhá v pohodě. Není mi tedy jasné, proč by přemístění z jedné místnosti do druhé mělo být zběsilé? Nebo v zahraničí jsou schopnější asistentky, že i když nesledují ozvy kontinuálně, tak dokáží komplikaci rozpoznat dřív, než v asistentky a lékaři v Čehách, a nemusí se tedy tolik honit? To mi připadá dost nepravděpodobné, ale jak jinak si tedy vysvětlit, že to, co v zahraničí funguje, je u nás odbornou veřejností odmítáno jako nebezpečný hazard?

Díky za odpověď. Ahoj Sylvie