Takže dnes sem narazila na tenhle článek, a tak hned reaguju. K onkretně já bych moc chtěla děti, ale nemáme kde bydlet! Ve svém věku stále ještě bydlím na koleji, neumím si představit, že bych prostě přišla na úřad a řekla: chceme děti, dejte nám byt. Bydlet u rodičů v malém bytě? Ne děkuji, to už zkusila sestra. Dnes je rozvedená a nejvíc tím trpí právě můj malý synovec (bydlí po různých příbuzných). Na koupi nemáme a na placení nehorázných nájmů díky tzv. "regulovanému nájemnému" nemáme už vůbec. Zlobí mě názory některých lidí tady, že finance nejsou důvod nemít děti. Je to důvod a velký, přece mi někdo (někdo kdo zaručeně má kde být) nemůže dávat za příklad rozvojové země! Nikdo po mě nemůže chtít, abych se svým vzděláním rodila děti do papundeklových krabic...
A jít mimo Prahu? Přítel tu má firmu a právě ta snad bude za pár let tím, co nám umožní mít děti. Zatím ale prodlužujeme studium, při tom pracujeme a snažíme se udržet nad vodou. Nic jiného nám totiž nezbývá, protože i když stát pořád mluví o snížené porodnosti nic se pro její zvýšení nedělá. Rychlá pomoc by asi opravdu byla odejít na západ protože tam platí: pracuji=bydlím, ale to nemůže pomoci všem. A tak jenom v duchu volám o pomoc, i když vím, že bych se stejně žádné nedovolala, a pracuju a šetřím a zkoumám půjčky a doufám, že za "pár let" nebude pozdě.