V situaci, kdy se mluvi o tom, jestli by nemel byt potrat zakazan zakonem, bych vzdy prosazovala pravo zeny na svobodnou volbu. Jsem si totiz jista, ze oficialnim zakazem by stoupl pocet nekvalifikovanych potratu a umrti zen v jejich dusledku. A desi me, ze stat je proti potratum jen proto, ze se odbornikum nelibi pohled na klesajici krivku porodu. Zakaz nic nevyresi a vse jen zhorsi. A vsem skalnim zastancu zakazu potratu, bych radila, aby radeji delali neco uzitecnejsiho, treba se starali o to aby zeny meli skutecne vic na vyber, snazili se prosadit zakon, kde by bylo domaci nasili trestnym cinem, postarali se o to, aby zeny-obeti tyrani, meli kvalitni terapeutickou peci, aby zakon o adopci hned po porodu nebyl neco kurioznoho, co jde provest jen nekde, aby organizaci pecujici o tehotne a tyrane zeny byly slusne dotovany statem. Proste postarat o zeny v problemech jinak nez pouhym zakazem. A pokud se zena, ktera ceka postizene dite rozhodne pro potrat, mit pro ni pochopeni a ne odsudek. Zena musi dite donosit, musi se o ne starat a musi zvladnout veskerou peci o ne, a nekdy celozivotne. Takze pokud ma pocit, ze je to nad jeji sily a rozhodne se pro potrat, je to jeji volba. Ale naopak, je-li nucena(sama nebo okolim) z ekonomickych nebo jinych duvodu, k potratu, je to do jiste miry vina statu, ktery ji neda dost zabezpeceni a opory. Nekdy chybi kvalitni psychoterapeuticka pece, nekdy socialni zajisteni a nekdy kvalitni zakony, ktere by ji pred tyranim ochranily. Je mozne, ze by potratu ubylo, pokud by misto hrozeb o jejich postaveni mimo zakon, se prislusne organy zajimaly o to, jestli neni mozna jina pomoc. Podle mne je jakekoli nasilne lamani neci vule, at jakymkoli zpusobem, totalitni a je jedno za co to nase spolecnost povazuje. A protoze to prosazuji predevsim katolici, meli by skutecne spis delat neco uzitecnejsiho nez po vzoru katolicke cirkve zakazovat, odsuzovat a hrozit.