Milá Káčo, nebuď smutná. Před rokem a půl jsem po stejné zkušenosti pomýšlela na sebevraždu. Otěhotněla jsem se svým ženatým přítelem, čekala dvojčátka a i když mě čekala budoucnost svobodné matky, moc jsem se na ně těšila. Všechno probíhalo naprosto bez komplikací až najednou v 21. týdnu těhotenství přišel konec. Lékaři mi nedokázali vysvětlit proč k tomu došlo, prostě to tak chtěla příroda. Bohužel to bylo ve vysokém stadiu, takže můj potrat byl spíše porod dvou drobečků neschopných života. Sesypala jsem se, navštěvovala psychologa, ale nakonec se na mne štěstí usmálo. Dnes máme 5 měs. krásnou holčičku, přítel už je mým manželem a já si říkám, že pokud předtím nemělo být vše v pořádku, tak je snad lepší, že to tak příroda zařídila. Věř, že tvoje tělo vědělo proč to dělá a brzy se kolem tebe budou batolit krásné a zdravé děti. Vždyť potraty v tak raném stadiu bývají způsobeny právě nějakými vadami plodu. Klidně se pusťte do dalšího miminka. My nečekali rok, jak radili lékaři, ale jen 3 měsíce a výsledek je krásný.