I já mám zkušenosti s nemocnicí ve Slaném. I když jsem tam rodila před 5 lety. Syna jsem přenášela, takže jsem si v nemocnici pobyla celkem 13 dní. Můj první dojem, kdy jsem ležela na pokoji se 6-ti dalšími ženami byl dobrý. Nevyhovovalo mi umístění ultrazvuku. Plodová voda mi byla píchnuta ráno v 6:00h panem primářem, který je primář na svém místě, je to laskavý člověk, který mi vše vysvětlil.Měla jsem volnost pohybu, možnost kdykoliv jít do sprchy Při porodu mě provázela porodní asistenka /pí.Benešová/, pro mě laskavý člověk, který mi moc pomohl. Měla jsem silné bolesti páteře, křeče do nohou , vždy mi nabídla, že mě vyšetří až bolesti budou malé. Ten den měla pí. Benešová službu do 13:00h, sama zavola sestře která jí střídala, že bude se mnou do 14:00h - předpokládala, že do té doby porodím. Ve 14:00h. přišla nová sestra, dá- li se tak nazvat. To co nastalo,jako, že odešla a nechala mě na porodním sále samotnou v největších bolestech. Když přišla, že mě musí vyšetřit, řekla jsem jí, že teď ne až za chvíli. Urazila se a řekla až si to rozmyslím příjde, mě dodělalo.Prosila jsem jí ať neodchází, že jsou to hrozné bolesti. Byla jsem prvorodička. Po 15 min. přišla i s jinou sestrou, se kterou si sedla ve vedlejší místnosti, kde je druhý porodní sál a prohlíželi si fotky z dovolené. Mezi řečí mí vždy řekla jak mám dýchat.Syn se narodil v 15:15h za pomocí hodného dr.Koláře. Co týče této druhé porodní asistentky - doufám, že jíž v nemocnici nepracuje. Po porodu, dost rychle syna odnesli. Přinesli mi ho ukázat až druhý den ráno, s tím, že syn prodělal novorozeneckou sepsy. Nebila jsem nijak informována, co to znamená, jen že bude léčen antibiotiky a nebudu ho mít moci první 3 dny u sebe. S konjením to také bylo bledé, jelikož jedna sestra mi řekla, že syn je po antibiotické léčbě slabý proto nemůže sát, druhá mi řekla, že mam málo mléka, třetí a to mě rozčílilo mi řekla, že ho nechci kojit. To jsem si samozřejmě nenechala líbit a s touto sestrou jsem měla menší konflikt. / blondýna, nevim jestli to byla hl. sestra/Nikdo mi neukázal, jak se má kojit, jenom mi dali pár brožur, ze kterých jsem se to měla naučit. Také mě zarazilo vyšetřování ledvin ultrazvukem, kdy jsme s miminky, museli absolvovat chůzi studeným suterénem, okolo kantýny,podotýkám, že syn se narodil v únoru. A chodbami kterými se jde na ultrazvuk vál velice studený průvan. Také mi přišlo, že sestry s ženami zacházejí jak s dětmi, kterým se narodili děti. Podotýkám, že jsem rodila ve 24 letech. Při odchodu se nás ptali, zda vůbec víme, jak s mimčem zacházet. Dnes mě jen mrzí, že jako vyplašená prvorodička jsem se neuměla bránit. Přesto, ale pokud budu znovu rodit vyhledám nemocnici ve Slaném, ale jen kvůli bezvadným doktorů, kteří odvádějí svou práci na 100%. A také budu chtít u porodu manžela, který mě podrží.