Milá Katko
Vůbec Tě neznám (a doufám, že odpustíš to tykání, Ale já opravdu mám pocit, že jsme tady jedna veliká RODINA - i když vyjímky by se také našly), ale Tvoje povídání a zvláště úvaha o tom, kde jste doma mi nahnala slzy do očí.
Metodu Vánočních kopírovaných dopisů používám pro kamarádky a přátele, které mi také trochu putovní život nadělil (i když jen v rozměrech Československých), pár let také. S rodinou se naštěstí vidíme párkrát do roka, takže tam to zatím není potřeba. Ale co dělám už 13 let je to, že vyfotím naše děti (tedy postupně dcera, dcera + pes, obě dcery, obě dcery + pes a obě dcery + více psů) a udělám z toho přáníčko s pěkným povídáním. Ta povídání většinou od někoho dostanu, ona mně pohladí po duši a já chci tato pohlazení poslat i dále.
Připojuji tady povídání, které jsem posílala před dvěma lety (to loňské bylo hodně dlouhé a na letošek něco teprve hledám

ÚSMĚV
Úsměv nestojí nic a přináší mnoho. Obohacuje toho, kdo jej přijímá, aniž by ochuzoval toho, který jej dává. Trvá jen chvilku, ale vzpomínka na něj je někdy věčná. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel, a nikdo není tak chudý, aby jej nemohl darovat. Úsměv přináší štěstí do domu. Ve starostech je oporou, bývá i citlivým znakem přátelství. V únavě a ve smutku je potěchou, každou bolest velmi rychle vyléčí. Je správné, že si jej není možné nikde koupit, půjčit ani ukrást. Člověče, který právě čteš tyto řádky, až na své pouti životem potkáš bytost, jež pro Tebe nebude mít úsměv, přestože na něj čekáš, oblaž ji svým úsměvem Ty. Věř, že nikdo nepotřebuje úsměv tolik, jako ten, kdo jej nemá pro druhé.
________________P f. 2000____________


Moc všechny zdravím a přeji do těch předvánočních příprav pevné nervy (a hlavně ukliďme v srdci a v duši, za tou skříní trocha prachu nevadí!)