Ač tady vidím samé pozitivní reakce,mě docela dělalo problém celý článek dočíst.Jednak neuvěřitelně rozvláčný až místy nudný a hlavně si myslím,že to pisatelka všechno moc zveličuje a prožívá,i když-všechny popsané události jí věřím-co se týče očí,chování personálu....atd.Nicméně i tak si myslím,že je opravdu přecitlivělá a zbytečně vše dramatizuje.Ono se lehce říká,co by kdyby...ale po boji je každý generál a zaplaťpámbu že tady přece jenom ty doktory a sestry máme...oni totiž přece jenom-na rozdíl od nás-už těch dětí odrodily DALEKO VÍC....takže jejich zkušenosti s našima jsou jistě-i co se týče komplikací nesrovnatelné.A jistě si nikdo z nich nepřeje něco zanedbat,to by si taky mohli jít sednout.Na druhou stranu jsou to taky "jenom"lidi-a ne bozi a i oni mají právo na různé lidské charakterové vlastnosti,neřesti,či nálady.Přesto věřím,že když jde do tuhého...ještě že tu jsou.Hlavní je,že má pisatelka 3 zdravé děti a hlavně,že všechno dobře dopadlo,i když zážitky z porodu jsou víceméně mrzuté..nebo to tak alespoň vyznívá a chápu,že je to prostě nepříjemný zážitek.
To je můj názor a-přestože je zřejmě ojedinělý,neboť tady vidím samá pozitiva,věřím,že i pro něj je zde místo.