Táňo,
uhodila jsi hřebíček na hlavičku, samozřejmě, že takovéhle vánoční přání (nebo moje webové stránky) nenahrazují osobní dopis, ale každý člověk má spoustu známých a pár kamarádů. Osobně si se vzdálenými milými e-mailuju - je to rychlé a aktuální. ALe pak zbývá spousta lidí, které jsem v nějaké životní fázi potkala, ale nikdy jsme se nestali opravdovými kamarády - třeba právě pro velké vzdálenosti, které nás dělí. S takovými lidmi si vyměňuji jednou za čas "velké" zprávy - svatby, narození, úmrtí. Mám dva kamarády ve francii - oni neumí ani česky ani (moc) anglicky, já zase umím jen minimálně francouzsky - vyplodit dopis pro ně je opravdu problém a přečíst dopis po nich taky. ALe jsem moc ráda, když se jednou za rok dozvím že se mají dobře, že se oženili, že čekají miminko, že koupili dům... mezitím co s mojí nejmilejší kamarádkou probíráme i "drobnosti" - jestli pojede na služebku, jestli má chřipku, co bude vařit k večeři...
Nemyslím, že autorka článku je s rodinou v kontaktu JENOM jednou za rok na vánoce a JENOM touhle hromadnou formou. Ale proč by nemohla rodičům poslat I tyhle "vánoční" fotky a "vánoční" dopis?