Když jsem velmi neočekávaně po pěti letech otěhotněla (doktoři mi tvrdili že jsem neplodná)byla jsem jedna z těch co je nějaké přípravné kurzy nebo něco podobného vůbec nezajímali a myslela jsem si, že prostě porodím, budu půl roku doma a potom se vrátím do práce. (Teď už vím že to byla hloupost)V těhotenství jsem pracovala až dvanáct hodin denně a o porod jsem se začala zajímat až při nástupu na MD. Šla jsem se prostě přihlásit do porodnice kam patřím tj. na Bulovku. Všichni mi říkali ať neblázdním a nechodím k těm řezníkům, ale já se jich chci zastat. Je teď velice moderní odmítat všechno co tu bylo dřív, ale já si nemyslím, že je všechno tak špatné. Když jsme dojeli do porodnice nevěděla jsem vůbec nic o tom jak se mám chovat a přítomné asistentky mi to stačili všechno povědět, poradit mi, říct jak dýchat a co dělat. Nikdo na mě nekřičel, nikdo mi nic nezakazoval a ani tatínek u porodu nebyl problém (povinné "školení" za 500Kč). Poloha na zádech i s přivázanýma nohama se mi zdála pohodlná a plně mi vyhovovala, klystýr bych nikdy neodmítla protože já ho nedostala a opravdu mi bylo trapně když se moje stolice rozletěla po celém sále a taky si myslím, že není zrovna nejvhodnější aby se miminko jako s první věcí na světě setkalo s výkaly. Co se týče nastřižení řesí se podle situace a mě nenastřihli i když holčička měla 4kg, což bylo dobře protože jsem hned druhý den mohla sedět. Po porodu si na vyšetření odnesl miminko tatínek a vzpomíná na to jako na velký zážitek. Ani já nezapomenu na jeho výraz tváře když si vezl postýlku s růžovou peřinkou. Po porodu jsme zůstali všichni tři na salé ještě skoro dvě hodiny při tlumeném světle a bylo to príma. Po odchodu manžela jsem ještě žertovala s asistentkama a když si mě odváželi na poporodní, tak se se mnou hezky rozloučili a sestra za mnou volala ať si brzy příjdu pro kluka, když tak hezky rodím. Potom jsem svoji holčičku neviděla čtyři hodiny, ale když k tomu nepodepíše rodička souhlas, tak tato odluka není nutná. Mě vyhovovala. A potom už jsme byli jenom spolu. Sestry jak ženské, tak dětské byly milé a ochotně odpovídaly na všechny dotazy. Byla jsem moc spokojená a své druhé dítě bych klidně znovu porodila na Bulovce, i když o CAP taky uvažuji, protože člověk má poznat něco nového. Nemyslím si že nespokojenost s personálem je vždy objektivní a všem bych chtěla říct, že stále platí na hrubý pytel hrubá záplata. Všem maminkám bych přála tak skvělý porod jako jsem měla já.