Myslím, že Martin ten problém tady vystihl nejpřesněji. Já jsem se ve svém příspěvku snažila upozornit na to, že každý je jiný a lidé v manželství se musí vzájemně přizpůsobovat jeden druhému. Po tom, co jsi tu, Milane, popsal, jak to u vás doma vypadá, mám pocit, že tvoje žena opravdu není hodný člověk. Znovu jsem si to pročítala, snažila se ty situace představit a chvílemi jsem nevěděla, kdo z vás dvou je víc zralý na psychiatra. Dovedu pochopit, že jeden z partnerů ztratí z různých důvodů dočasně nebo i trvale zájem o druhého. Ale ta situace, kdy si i pro hloupé pohlazení můžeš přijít jen během sledování televize a ještě k tomu nerušit, promiň, ale tak se opravdu nechová člověk, který má toho druhého rád. A to, jak tvoje žena v podstatě striktně odmítá jakékoliv varianty sexu a antikoncepce, to s dohodouu, porozuměním, spoluprací a přizpůsobování se jeden druhému nemá vůbec nic dělat - tyhle vlastnosti jsou podle mne dost důležité pro to aby manželství fungovalo, ale musejí se dodržovat OBOUSTRANNĚ. Je těžké říct: dost, tohle BUDEME řešit i za cenu radikálních opatření, snadnější je tvrdit, já ji i tak miluju a budu s ní pořád. Omyl, chlapče, až ji to omrzí, kopne do tebe jako do psa a stejně ji ztratíš, i kdybys sám sebe přesvědčoval zlatě svatě kdovíjak ji miluješ.
Nemá cenu přinášet oběti tam, kde o ně nikdo nestojí, protože nakonec ti zbydou stejně jen oči pro pláč a pocit, že jsi zbytečně promrhal nejlepší roky svého života.
Ahoj a hodně štěstí a odvahy.