Vážený Dr.Mikle,
velmi mě potěšilo, že sledujete diskusi o práci vašeho oddělení.
Také já, jako spousta informovaných žen hledám optimální porodnici, kde by se mnou byl veden dialog a byla brána v potaz má přání přirozeného porodu.Což obnáší zejména, jak už tu bylo mnohokrát uvedeno¨: trvalý kontakt s dítětem po porodu, v případě fyziologického porodu nezasahování do porodního mechanismu medikamentózně nebo paušálně prováděnými zákroky (viz. současná doporučení WHO).
Jsou "vaši"lékaři a porodní asistentky připraveni a ochotni asistovat v intencích filozofie přirozeného porodu?
Nebo je realita stejně nakonec závislá na tom, kolik energie vloží rodiče do "boje" s personálem.
Sama jsem dětská sestra s několikaletou praxí na gyn.-por. oddělení, tudíž mám bohužel řadu "traumat" z porodů, které probíhaly v režii mých kolegů.Po čase došla má profesní zkušenost s porodnickou mašinerií tak daleko, že jsem změnila obor v rámci zdravotnictví,bohužel výhradně z těchto důvodů.Vím, jak je těžká a možná i nepravděpodobná změna filozofie práce v tak rigidním oboru jako je medicína.Zvláště je-li porodnictví stále pojímáno(společně s gynekologií) jako chirurgický obor.Jaká je asi motivace lékařů, kteří se pro něj rozhodnou, jaké jsou asi stereotypy lékařů, kteří pracují a slouží jak na gynekologii, tak na porodnici?
Nechci se vás , či vašeho oddělení nijak dotknout.Doufám, že jste v ČR stejná světlá vyjímka jako prim. Dr.Libor Kavan, který je pro mě v současném českém porodnictví osobností číslo jedna.(o síle jeho osobnosti svědčí mj.fakt, že se veřejně omluvil ženám, které ošetřoval předtím než dospěl k filozofii přirozeného porodu).
Pokud se budete chtít k mému příspěvku vyjádřit, budu velice ráda.
Přeji hodně spokojenosti a úspěchů ve vaší práci.
Eva Teichmanová