Tak taky prispeji! Predem chci napsat, ze nechci nikoho kritizovat za to jak porodil sve dite, to je kazdeho vec. Prirozenejsi je podle me rodit normalne, ale jestli nejaka maminka citi, ze je lepsi rodit cisarem a ma tu moznost si za nej zaplatit, tak at tak porodi. Neda se poprit, ze porod cisar je k diteti setrnejsi, nezpusobi diteti zadne porodni poraneni, zlomeniny kosti, otoky hlavicky ani modriny, coz se pri prirozenem porodu muze casto stat. Jen jsem se setkala s jenim pripadem, ze miminko pri cisari rizli malicko do hlavicky, ale to byla fakt vyjimka.

Ja osobne rodila normalne a byl to pro me jedinecnej zazitek, o kterej bych se nechtela nechat pripravit, proste bych byla asi smutna, kdybych musela napriklad dalsi dite rodit cisarem. Z bolesti jsem mela taky velky strach, ale vyresila jsem to epiduralem. Nez mi ho vsak dali (byla jsem tak stastna z toho ze uz rodim, ze jsem si o epidural zapomnela rict), tak jsem prozila asi 2 hodiny krutych bolestivych kontrakci, v tu dobu jsem bolesti ve sprse zarejvala nehty do sparu mezi dlazdickama a proste jsem fakt doslova lezla po zdi... fakt to bylo hrozne...a prohlasila jsem, ze dalsi dite uz nechci, jedine cisarem! Kdyz jsem dostala epidural vsechna bolest pominula a bylo mi nadherne (ja hloupa ho mohla mit uz driv a zadne bolesti jsem mit nemusela, proste jsem si o nej zapomnela rict ikdyz jsem si to uz predem naplanovala ze si o nej reknu). A pak jsem si cely porod skvele uzivala a tesila se na miminko az se narodi, dokonce jsem si mohla pohladit jeho vlasky, kdyz uz mi koukal kus hlavicky mezi nohama :)))). Kdyz se pak po necelych 3 hodinach od pichnuti epiduralu nas Adamek narodil, prozivala jsem ty nejkrasnejsi chvile v zivote, do dnes mam pred ocima ten prvni pohled na nej, jak mi "vypadl z briska", jak tam lezel ten muj nadhernej tvorecek celej od krve, jak mu prestrihli snuru, jak zacal brecet, jak mi ho hned polozili na brisko, jak jsem ho zacala hladit a rekla mu prvni ahoj...proste o tohle bych se nechtela nechat pripravit. Tatinek byl u toho vseho se mnou, taky videl naseho Adamka hned od prvni chvile a mohl si ho pohladit hned v prvni minute jeho zivota a myslim, ze i pro nej to moc znamenalo.

Shodou nahod moje setra rodila 2 dny po mne planovanych cisarskym rezem (ze zdravotnich duvodu, byla rok a pul po operaci a bala se tlacit) a vim, ze jsem na tom byla mnohem lepe nez ona. Ona do ted prohlasuje, ze cisarem uz nikdy rodit nechce. Sice ten porod mela bezproblemovy, ale ta bolest po operaci byla pry priserna, bylo to pry mnohem horsi nez operace mozku, kterou prodelala! Proste uz nikdy vic!
Ja hodinu po porodu v pohode sedela a mohla si snist obed, kterej jsem jeste na porodnim sale dostala...2 hodiny po porodu, co odnesli naseho Adamka na oddeleni sestinedeli se prohrat do inkubatoru, tak jsem mohla vztat a chodit a sla jsem v pohode se vysprchovat a pak po prevezeni na oddeleni sestinedeli jsem tam s tatinkem chodila po chodbe a zkoumala za kteryma dverma jsou ty inkubatory, kde se nas syn vyhriva (a nasla je a taky jsme do tech dveri nakukovali). Proste byla jsem uplne v pohode a smala jsem se! Zatimco moje sestricka jeste nekolik dni po cisarskem rezu nemohla skoro ani vztat! Byla na tom dost tezce, sotva chodila a to pritom nemela zadne komplikace a jizva se ji hojila dobre.

Od prirody zeny rodej normalne a ne cisarem, tak to vzdy budu povazovat za tu lepsi variantu. A od bolesti se da pomoci napriklad tim epiduralem, ktery jsem mela ja!

Jinak rodila jsem v Praze Podoli a moc tu porodnici doporuciji, i kdyz oddeleni sestinedeli bylo dosti zastarale (ne pristupem, ale vybavenim)...ale to se myslim v brzke dobe zmeni, uz ho myslim prestavuji.

Ad kojeni: kojila jsem plne 6 a pul mesice a stale hodne kojim....chtela bych minimalne do roka....ale myslim, ze je to kazdeho vec zda koji ci nekoji....ikdyz myslim, ze kojenim dostane miminko to nejlepsi a tak jsem k nemu v noci vztavala velice rada a vlastne jsem se i tesila na to az ho nakojim, mezi kojenim se mi po nem i styskalo!