Milá Gábino,
klobouk dolů, jestli jsi schopná a ochotná vstávat několikrát za noc k ročnímu dítěti a ještě jej nechat část noci spát ve vaší posteli. Obdivuji to a fakt i Aničce docela závidím. Ovšem mě to moc výchovné nepřipadá. Každopádně jestli to Tobě a Tvému namželovi nevadí....
Osobně ale obdivuji, jak jsi schopná ještě fungovat přes den, stíhat celou domácnost, výchovu dítěte atd... zřejmě jsi superžena!
Já jsem narozdíl od Tebe odporná harpie, ale Kubíčka jsem po 3 nocích na konci 4-tého naučila spát 7 hodin v kuse, tzn od 20.00 h do 3.00 h, pak je mlíčko od maminky v 6 a v půl osmé se vstává. Protože vstávání 14 dní po 1,5 až 2 hodinách ze mně udělalo chodící zombie, která s nekonečným vyčerpáním sotva zvládla domácnost ale již nebyla skoro schopna se broučkovi věnovat. Mimchodem - po tom noční mrošambó to nebylo zrovna odpočinuté miminko, ale hotový ukňouránek. Navíc nechtěl spát ani přes den.
Každopádně stačili pouze tři noci, kdy jsem k němu nevstala. Stanovila jsem si hranici 4 hodin bez maminky - Kubíček plakal 5-7 min. poprvé, poté usnul, pak se zbudil za 4 a čtvrt hodiny, dostal mlíčko... takto se to opakovalo první noc. Druhou noc to samé, ovšem pláč trval tak 2-3 minutky. No a třetí noc už to bylo jen zakňourání.
Upozorňuji, že toto jsem dělala po konzultaci s mou porodní asistentkou, která mi řekla, že dítě v tomto věku už by mělo v noci alespoň 6 hodin bez jídla vydržet. Podle ní jsem měla 2 varianty: buď ať vstává tatínek - ovšem to se u nás jaksi neujalo, nebo již zmíněná metoda nevstávání. Naštěstí to zabralo přímo skvěle, až mne samotnou překvapilo, že se brouček utišil sám za tak krátkou dobu.
Ovšem delší spánek je vidět jak na mě, tak na synkovi - od té doby je to naprosto pohodové miminko, skoro žádný pláč, ani knourání, pořád pusinku od ucha k uchu, uričtě mu to taky prospělo, stejně, jako mně.