Tu sestřičku si taky pamatuji, naštěstí ne z "osobní" zkušenosti. Byla jsem už poslední den před propuštěním a na pokoj nám dali čerstvou maminku, bylo vidět, že porod měla asi hodně náročný. Ovšem co s ní přišlo, to se mi zatajil dech. Na pokoji spinkala tři miminka a my mamky, mohlo být už dost pozdě večer, možná noc a najednou se rozrazily dveře, sestra rozsvítila zářivky a řvala jak na lesy, no já to znám jen fakt z historických válečných filmů z koncentráku. Opravdu jak dozorkyně. Tu čerstvou rodičku komandovala, ale takovým způsobem, že kdyby mi to někdo vyprávěl, neuvěřím. Možná se to bude zdát, že tady mnohé z nás přehánějí, ale kdo nezažil, neuvěří. Opravdu, strašný zážitek. Teď už se tomu usmívám, ale jestli budu znovu rodit v Pardubicích a budu mít štěstí na tuto dámu, mám se asi nejspíš na co těšit.
Je dobře, že se nemocnice rozloučila s někým, kdo nemá k takové krásné a citlivé práci vztah, ale bohužel je takových pracovníků asi víc. Moc mě mrzí, že se tady pak probírá, jaká je porodnice hrozná, jak se tam špatně chovají, protože jsou tam i moc skvělé sestřičky, někteří doktoři moc milí a příjemní, ale bohužel tyhle hodně negativní zkušenosti, kazí dobrou pověst porodnice a odd. šestinedělí. A největší reklamou je zkušenost maminek, které využili možnosti zde rodit.
A ještě musím chválit žákyňky, které se o mě staraly a kterým nechyběl citlivý přístup. Škoda, že na praxi se setkávají s takovými "vzory"...
Předchozí