Ahoj Lili, to máš těžký. Malé dítě do golfek dát nemůžeš, navíc když je to i živé dítě. To by pak bylo o úraz. I v obyčejné sedačce jsem dcerku začala vozit až v deseti měsících, protože do té doby v ní nedokázala klidně sedět a stoupala si , takže hrozilo, že se sedačka převalí. A k těm odrovnaným zádům bych taky měla jednu připomínku. Od narození nosím malou v šátku a všechno bylo v pohodě. V půl roce jsem začala používat i kočárek a když jsem ho hnedpři první vycházce táhla do schodů, ruplo mi v zádech. Protože nestíhám dojít si na rehabilitaci, tak je to v současné době takové všelijaké - jsou dny, kdy je mi fajn a dny, kdy záda cítím. Pokud mě záda bolí, daleko radši si vezmu dítě do šátku a udělám nějaký pevnější úvaz, než abych se vláčela s kočárkem. S kočárkem totiž vždycky dospěju k nějakému místu, které už nemám sílu zvládnout - schody, prudký nájezdy, kopec... Zrovna včera jsem projížděla pod dálnicí prudším sjedzem dolů a pak nahoru - můžu ti říct, že jsem cítila nejenom záda, ale i stehna a ruce. Od toho, jak jsem nejdřív vší silou kočárek brzdila, abychom neskočily šupem dole na jedné hromadě, a pak usilovně tlačila, aby mě kočárek nepřevážil a opět jsme nesletěly dolů. Takže rovnice šátek=zničená záda, kočárek=zdravá záda rozhodně neplatí. A co se týká závislosti dětí na matce, tak ani to bych nepovažala za jednoznačné. První dva měsíce se ode mne malá nechtěla hnout, ale pak si zvykla a naopak mi lidé říkají, jaká je nebojácná. Např. v půlroce jsem ji nechala v práci kolegyním (neznala ani prostředí ani holky) a zvládla to v naprosté pohodě a ani si snad nevšimla, že tam nejsem...
Sylvie