Také jsem před 3 měsíci rodila v Podolí. Původně jsem se rozhodovala mezi ním a Apolinářem, tam se mi ale nelíbilo, že návštěvy musí být na chodbě.
V Podolí jsem v posledním měsíci chodila do prenatální poradny, měla jsem paní doktorku, která byla milá, ale trochu mě zarazilo, když jsem se jí týden před porodem zeptala, zda to, že mám víc dioptrií, nebude vadit při normálním porodu, jestli to není indikace k sekci (že jsem o tom náhodou někde něco zaslechla). Zarazila se, zeptala se kolik dioptrií a konstatovala, že bych měla navštívit očního. Řekla, že jí nenapadlo se ptát na počet dioptrií, když tolik maminek nosí brýle, a že to nebylo u mě vidět (jasně, když mám odlehčená skla). Samozřejmě, že mi oční sekci doporučila, taky proto, že můj táta měl problémy se sítnicí.
Takže jsem měla za 2 dny nastoupit na příjem na rizikové (den před termínem), ale ještě před tím jsem si měla nechat udělat internu. Musím říct, že to tam mají divně zařízené - sama jsem se hodinu vláčela do Podolí k internistce, která mi okamžitě sdělila, že předoperační uděláme až po příjmu. To mě fakt dorazilo! Příjem měl být druhý den, jenže...
Ráno jsem dorazila na rizikové, kde mě ubytovali a tatínka poslali do práce. Ani jsem si ještě neoblékla pyžamo a přišla doktorka, že je jí to líto, že se nemám zlobit, ale bohužel mají tohle poslední místo a zrovna 3 příjmy. Já prý nejsem urgentní,jsem v plánu na sál až za 5 dní, takže se mám sbalit a jít zas domů. Ale ještě si mám dojít na monitor a na internu. Zas ta interna! Pouze mi změřila tlak a napsala rodinnou anamnézu, žádné ekg mi nenatočila. Pak jsem čekala na tatínka, až mě odveze zas domů.
Na příjem jsem šla v neděli, ale to už bylo na rychlovku, trochu mi tekla voda. Uložili mě zas na rizikové, sekce měla být v pondělí ráno. Jenže večer to šlo nějak rychle, začala jsem se otvírat, tak mě řízli hned - narodil se krásný chlapeček 4,03kg a 51 cm. Tatínkovi ho přinesli ukázat na chodbu a mně asi za 2 hodiny na JIP. Sekci jsem měla v celkové narkoze, nic to nebylo, na JIP taky dobré. Sestřička byla hodná. Jen taťka byl trochu mimo, že za mnou nemůže. Po operaci jsem myslela , že umřu, chůze byla dost hrozná, bolelo to jak čert! Asi jsem citlivka.
Pak jsem byla na P2, normální pokoj. Dětské sestry byly opravdu moc hodné. Mezi normálními sestrami se našla i ta jedna protivka, to je asi všude. Doktoři - asi dobří, stejně jsme je viděli jen na vizitě.
Taky jsem se moc nevyspala, byla jsem strašně unavená. Jídlo bylo příšerné, naprosto nevhodné pro kojící. A co bylo ještě horší - hygiena na wc a ve sprchách. Ty jsou společné. Uklízečky je myjí a dezinfikují asi jednou za sto let. Opravdu hnus! Nehledě k tomu, že maminky se musí několikrát denně sprchovat.
Domů jsme šli za týden. Byla jsem hrozně ráda. Přijela mi pomáhat mamka, všechno se mi líp zvládalo, taky jsem se vyspala.
Tak vám přeju sťastnou volbu. A jestli Podolí - tak jedině nadstandart!