Hanko, zdá se mi, že s manželem máme období jakž-takž a z toho období děs-běs. Manžel je fakt diktátor, jak už jsem psala. Stojí mně hodně energie nenechat se úplně ušlápnout. "trest" jsem nepřijala - ale přece se mu nebudu vnucovat zpátky do postele. Tak jsem zůstala tam, kam mně odstěhoval peřiny. A řekla jsem mu, že tedy dobrá - že jeho rozhodnutí respektuju. On už nedomyslel důsledky - že zpátky do pohody se to bude těžko vracet. Období bouřlivých usmiřovaček mám dávno za sebou.
Je lehký si položit otázku, proč s tím nebo oním jsem. A je lehký na ni odpovědět. Ale je těžký odejít. Potažmo pokud máte společnou hypotéku na barák, společně jste prožili neplepší léta života...a s mým příjmem si taky nemůžu právě vyskakovat. Děti jsou už velké a téměř samostatné.
Možná by nebylo od věci najít si přítele.