Sakryš, tak takový problém mě ještě vůbec nenapadnul... :o(

Když už jsme u toho nepohodlného cestování, mám nový příběh do kategorie den blbec: vracela jsem se včera večer z návštěvy, kočár obtížený dítětem, plenkami, oblečením, knihou, lahví s pítím atd. Cestu dobře neznaje, ptala jsem se na zastávce, jestli mi přijíždějící autobus jede na Holešovice. Mladík poradil, dokonce mi pomohl do autobusu a než jsem se vzpamatovala, byla jsem někde v Letňanech.. Zpáteční cestu jsem skoro nepřežila - skoro mě trefil šlak v podchodu - cestou dolů jsem se málem zabila, sjezd pro kočárek byl namrzlý a stálo mě veškerou sílu a dnešní nehybnost krční páteře, abych zabránila převrácení kočárku :o(( Lahůdka teprve následovala, ačkoliv podchod byl určen pro snadnější a jediný přístup k tramvajím, směrem k tram NEMĚL šikmé plochy pro kočárek. Bylo dost pozdě večer, nikde nikdo, já na infarkt, bylo mi do breku, potmě v podchodu, cesta zpátky namrzlá a tak kluzká, že jsem se bála vrátit a přede mnou dvoje pevné schody. Naštěstí dva mladíci (asi kouzelní) mi kočárek s úsměvem vynesli. Tímto jim oběma srdečně děkuji :o)
Architekty i nadále nenávidím.