Tak my máme podobný problém. Naše mladší taky nesnáčí tchyni. Už je jí několik měsíců a je to pořád stejné, na cizí lidi se usmívá jako sluníčko a klidně se nechá pochovat, ale tchyni jen napjatě pozoruje a nedej bože aby ji chtěla pochovat, to je řev. Je pravda, že nemám tchyni příliš v oblibě, ale i tak je mi jí líto, strašně toužila mít holčičku, ale má pouze 2 syny. ( Mimochodem má k nim naprosto nezdravý vztah, což se vyznačuje tím, např. tím, že jim několikrát denně telefonuje a ptá se co je nového a nejraději by je měla pořád u sebe, i když jsou oba už dávno dospělí a mají své rodiny ). Zřejmě z ní dcera vycítila tu hysterii a falešnou přeslazenost, kterou z ní cítím i já, nevím, ale těžko přimějete několika týdenní miminko, aby nesnášelo babičku ( to si ona samozřejmě myslí :-/ ). Už se prý nemůže dočkat, až přestanu kojit, no to si ještě počká, a bude ji mít konečně jen pro sebe, až ji k ní dáme spát. No, jestli si myslí, že bych u ní nechala malou spát aniž bych tam byla i já, tak to se rozhodně v nejbližších letech nestane, stačilo mi, když u ní spala jednou starší dcera, kterou rozbolelo bříško a tchyně jí ihned, aniž by zavolala aspoň mě, vrazila nějaký prášek - pro dospělé, dceři bylo asi 8 let. Samozřejmě jí nic nebylo, jen se asi přejedla, ale celá jejich rodina je zneužíváním léků posedlá.