Souhlasím, že není školka jako školka, stejně jako není škola jako škola. My jsme měli na školky velkou smůlu. Všechny dostupné školky přeplněné, problém dostat se i do té nejhorší, o možnosti výběru nemluvě. Popravdě už se u mladšího syna těším, kdy to "utrpení" skončí. Povinné odpolední spaní je jedna z věcí, se kterou se trápíme několik let u obou dětí. Přístup učitelek bych přirovnala k hlídací službě - kolikrát nevědí co se jim ve třídě děje, předškolní příprava zatím žádná, ale o tu se naštěstí stará škola ve které je zapsán. No - těch pár měsíců už nějak vydržíme, jen doufám, že nebude "školkovou" výchovou příliš poznamenán a že ve škole se vše napraví, na školu (kam už chodí ten starší) totiž máme velké štěstí, i když tomu štěstí jsme museli pomoci - dojíždíme pěkný kus cesty, ale stojí to za to.