Deniso, vim, ze to myslis dobre, ale situace o kterych pisu, si skutecne neumis predstavit. Nechces treba jen na par tydnu si zkusit v azylaku pracovat a vyslechnout par osudu lidi. Neurazej se, prosim, ja to skutecne nemyslim ironicky, jen, ze Ti to dost dobre nemohu popsat uz proto, ze o techto vecech nesmim podrobne mluvit). Ty mela stesti a ver mi, ja Ti ho skutecne preju, ale jini ne a proto si jeste nezaslouzi odsouzeni. Nepisi za sebe, ja deti nekdy nemela a s manzelem( ktereho jsem si vzala po te, co jsem zvladla rozchod s muzem, ktery me tri roky tyral, a kteremu jsem navrhla rozvod, kdyz jsem onemocnela a ja nesnesla pohled, jak se hrouti kdykoli musim znuvu do nemocnice atd, to je jina historie) ale prece jen tim, ze jsem (pri praci v ze jsem dome) byla ve styku s zenymi, ktere jsou na pokraji lidstvi, nemocne, zoufale a casto naprosto zmatene. Netroufala bych si kteroukoli z nich odsoudit jen proto, ze jsem mela vice stesti (opravdu si nejsem jista jestli vice sily).