Věrko, souhlasím s vámi, že každé dítě si zaslouží život v láskyplném prostředí. Bohužel, spousta zdravých dětí v láskyplném prostředí nežije, a má tedy poměrně těžký život. Pro postižené dítě musí být neláskyplné prostředí ještě horší než pro to zdravé, nemyslíte? Takže podle mého názoru je lepší, pokud se rodiče, kteří se dozvědí, že jejich dítě bude postižené, a nejsou si jisti, že mu jsou schopni to láskyplné prostředí a nutnou péči poskytnout, rozhodnou, že se dítě nenarodí. Už jsem tady kdysi psala, že mám zkušenost s velmi těžce postiženým dítětem mojí příbuzné (nebyla to genetická vada, byla to chyba porodního personálu). A na základě téhle zkušenosti o sobě jako o matce pečující o postižené dítě velmi pochybuji. Myslím si, že každý, kdo se v téhle situaci rozhoduje, si projde peklem, a pevně doufám, že se v ní nikdy neocitnu.