přiznávám, že jsou moje názory radikální. Můj životní postoj je, že v konání dobra chci být radikální. Možná tu většině lidí připadám netolerantní. Ale já nehodlám tolerovat zlo, a to pro mě zbavení života člověka je. Ano, interrupci odsuzuji jako zlo. Ovšem nesoudím nikoho, kdo nechal své dítě toto zlo podstoupit. Nikdy jsem neřekla: Ty jsi špatná, zabila jsi své dítě, shoříš v ohni pekelném. To si uvědomuji, že na to já právo nemám. A toto se mi zdá, že je mi tady kladeno stále do úst.

Až budu jednou svůj život odevzdávat, chci, abych každé dobro, které bylo do mě vloženo, několikanásobně rozmnožila. A věř, že se o to v rámci svých možností snažím, chápu se každé příležitosti.

V těchle diskuzích musí zaznít i hlas někoho, kdo nehodlá jít s proudem, i když od toho proudu dostane nafackováno.

Já menší zlo volím jen v případě parlamentbích voleb. V běžném životě se chci snažit usilovat o ideál.

Není vinou dítěte, že ho jeho rodina neumí přijmout s láskou, že společnost stále není schopná vytvořit zázemí pro tyto rodiny. Nemůžu prostě souhlasit s usmrcením jednoho, aby neomezil mnohem nižší zájmy druhého. Žádný smutný příběh o tom, jak to někdo nezvládl, mi tady neospravedlní nespravedlivou smrt někoho. A kdybych měla tu možnost takový život zachránit, já nám věřím, že společně s manželem najdeme tu odvahu a půjdeme do toho.