Milá Momo a Natašo.
Také právě přežívám manželovu nevěru. Jsem z vás na tom asi nejlépe, protože se mnou manžel komunikuje, je vcelku milý a sem tam (1-2x do měsíce) o mne projeví zájem i po tělesné stránce. Téměř to vypadá, že žádný jiný vztah než "kamarádský" s dívkou ze sousedního domu nemá. SMSkuje o 106, hlavně večer v posteli (spím ve vedlejším pokoji s dcerkou), stále něco "zařizuje" mimo domov, schovává si telefonní výpisy, které dříve nechával pohozené. Jede-li pracovně pryč, "kamarádku" tajně naloží za rohem s sebou. Je slečnou často navštěvován i na pracovišti. Není to jeho první nevěra. Snížila jsem se natolik, že jsem výpisy našla a divila se, jak "intenzivní" je jeho "kamarádství". Když jsem si do něho rýpla, samozřejmě tvrdil, že je to jen kamarádka a že nechápe, co pořád mám. Ještě že lže, alespoň vím, že mu na udržení našeho manželství záleží. Jeho umění být nevěrný dotáhl téměř do dokonalosti, neboť za předešlých mimomanželských vztahů se ke mě choval velice chladně a odtažitě, že nešlo přehlédnout co právě prožívá - tak jak popisujete vy, Momo a Natašo. Nehádáme se, nevyčítám mu, vše funguje normálně, až na ten sex, který nám nikdy moc neklapal a zřejmě zde je zakopaný pes. Jenže vyhlídka, že se tato oblast vyřeší je mizivá. Prohřešky a ubližování z minulosti vůči mně, jsem mu odpustila, ale nedokážu je vymazat úplně, což mne moc mrzí. Kdyby tak existoval nějaký reset paměti na určité věci.
Cítím se stejně mizerně jako teď vy. Čekám, že manžel "dostane rozum". Na tohle hrozné čekání se mi osvědčila terapie "podobné léčit podobným", čili dámy odpusťte, ale nevěrou. Vím, že to mnohé považují za podlost, ale mě to několikrát pomohlo dát manželství dohromady. Není to zřejmě řešení pro každého. Šlo o to necítit výčitky, nezamilovat se, jednat s milencem na rovinu, ale hlavně nepojmout to jako oplácení, které se musí manžel dozvědět. Byl to pro mne způsob jak na chvíli zapomenout a zůstat v pohodě, aby manžel po návratu ze záletu, doma nenašel jen hromádku neštěstí, ale vyrovnanou, pozitivně naladěnou ženskou. Divte se, ale těch jeho záletů ubývalo. Měli jsme pár let spokojené manželství. Manžel dodnes netuší... Jenže je to tu zas, tentokrát je to jiné. Už nejsem sama, mám dcerku, kterou nechci opouštět.
Honzina