Zabatko, ja nemluvim za Verku a ani nechci zasahovat do sporu, jestli ma nebo nema smysl privest do sveta postizene dite. Ja spise chci vratit ty tvoje vznesene spekulace o financnich a zivotnich nakladech na peci o postizene deti zpatky na zemi a se vratit do praxi a realnich moznostech soucasne prenatalni diagnostiky. Jestli jsi precetla celou diskusi, tak ti muselo skutecne uniknout par dobre informovanych prispevku o presnosti a rizikach testu. Tady take muzeme polozit otazku nakladu - tak financnich, tak psychickych. Je podle tobe smysl nutit delat geneticke testy pro lidi, ktere o interupci neuvazuji? Uvedomujes si, ze statisticka perspektiva porodit opravdu tezce postizene dite, ktere bude treba trpet cely zivot je pro tricatnici rozhodne mensi (1 z nekolika 1000) nez samovolne potratit zdrave miminko pri AMC (1 ze 100). Jo, bez pochyby, krevni testy a UV vysetreni ty tisicove sance postizeni snizuji na stovky, desitky, a i treba i na mensi cisla, a jen pak se provadi AMC, ale vysledek tohoto postupu je ten, ze 90 procent zen, kterym byla zdeleny spatny vysledek krevnich testu, proziva strach a bezsenne noci zbytecne. Ti, co nechteji postoupit riziko potraceni zdraveho miminka, musi si bat az do konce tehotenstvi. Navic spousta doktoru neinformuji zeny o orientacni povaze testu a UV vysetreni, tim zvetsuji strach. Ujistuji te, ze pro mne krevni geneticke testy provedly bez vysvetleni a optani (v 1999), moji nespokojenost zpetne zahladily lzi, ze byly nutne kvuli RH faktoru (to je ale jiny test, jak jsem ve sve linnosti az ted zjistila). Tam, kde lidske technicke dovednosti jsou omezene, experti a spolecnost musi se chovat pokorne, a nechat prostor pro individualni eticke uvahy jedince. Je povinnosti lekaru informovat vsestranne pred kazdem testem, a nechat si rozhodnout tehotnou. Nemyslis?