Milá Věrko, štěstí máš rozhodně ty, protožě máš zdravé dva kluky. Neodsuzuj to, co viditelně vůbec nepoznáš. Pracuju už sedmým rokem ve stacionáři pro mentálně postižené a sama jsem měla sestru s Downovým syndromem a jinými přidruženými chorobamy, které by ti stejně nic neřekly. Jsem teď už podruhé těhotná a podstoupila jsem všechna dostupná genetická vyšetření. Nikdy bych nebyla tak nezodpovědná, abych je vynechala. Doporučovala bych každému, kdo stojí před volbou jít na vyšetření a v případě špatných výsledků rozhodování se zda potrat či ne, aby navštívil nějaké zařízení pro postižené, pobyl tam alespoň pár hodin a sám zhodnotil, zda na takovou celoživotní starost má. Spousta takových hrdinek, které by "nezavraždily" své dítě nakonec odkládá své děti do ústavů a po velmi krátkém čase k nim zapomínají cestu.