Sanitka nás přivezla do Motola asi 22.30. Byli jsme s manželem trochu nervozní, protože jsme původně chtěli rodit u Apolináře(nemohli nás přijmout, protože měli plné šestinedělí). O podmínkách porodu v Motole jsme nic nevěděli a tak jsem se hned při příjmu ptala, jestli může být manžel u porodu, jestli můžu dostat epidurál a jestli můžu mít po porodu dítě u sebe na pokoji. "Ano, manžel může být u porodu, ale musí přinést zaplacenou složenku." zněla odpověď. To mě málem porazilo. Snažila jsem se vysvětlit, že jsem v Motole rodit nechtěla, a proto nemáme zaplacenou složenku a jestli tedy nemůžeme zaplatit hotově. Nešlo to, takže manžel vyrazil v jedenáct hodin v noci hledat otevřenou poštu. Nebýt jiného tatínka čekatele, který ho odvezl tam i zpátky asi by manžel u porodu nikdy nebyl. Mě mezitím sestra odvelela na přípravu, kde mě oholila a dala mi klystýr. Řekla mi abych to vydržela aspoň pět minut a někam zmizela. Začala jsem pomalu a jistě propadat panice. asi za půl hodiny se objevila doktorka a udiveně se mě zeptala:"To vás to tak bolí", vyšetřila mě ujistila, že jsem teprve v první třetině porodu a zmizela. Asi vo půlnoci se vrátil manžel, předal zaplacenou složenku a byl tedy vpuštěn. Převeleli nás na porodní sál. Protože bolesti už začínali být silné, yeptala jsem se znovu na epidurál. Řekli, že se tedy pokusí sehnat anesteziologa, ale že neví jestli bude mít čas. Naštěstí měl. Když se mi trochu ulevilo vzpomněla jsem si na poslední nezodpovězenou otázku,jestli můžu mít dítě po porodu u sebe na pokoji. Odpověď byla:" No víte vy, ale nepůjdete na šestinedělí, ale na pooperační a pak se uvidí. Tak to byla poslední rána, pak už si toho moc nepamatuju. Vím, že za plné šestinedělí nemohli, ale mohli mi to sdělit o něco šetrněji. To je vlastně to se mi v nejvíc nelíbilo, za celý porod se mnou nikdo pořádně nemluvil, nikdo mi nic nevysvětlil, nikdo mi neporadil. Tiše se objevil, udělal co měl a zase zmizel. Možná kdybych neměla krátkou zkušenost od Apolináře nepřišlo by mi to tak strašné. Ale tam se mnou mluvili, nikdy jsem nezůstala úplně sama.A hlavně byli vlídní a usmívali se !!!!! Ale abych si jenom nestěžovala. Nakonec jsem se dostala i na šestinedělí a syna jsem měla u sebe, i když až druhý den odpoledne. A dětské sestřičky byli skvělé. Bohužel abychom se sešli na šestinedělí, museli jsme nejdřív projít porodním sálem.