Mé zkušenosti z porodnice Pardubice jsou dost smíšené. Během pobytu mi to tam přišlo fajn. Až doma mi to postupně začalo všechno docházet. Rodila jsem poprvé a 22 hodin, takže nic moc. Ze začátku to šlo dobře, jenže mě odtekla pouze plodová voda, tak mi museli dávat porvokačky, které moc nezabíraly. Nakonec se mi objevili příšerné křížové bolesti, na které opravdu okamžitě zabral epidurál. Jen musím poznamenat že záda po epidurálu mě přestali bolet až po osmi měsících. Poznámky ona se tu teď vykřičí a pak nebude mít sílu taky nic moc. Buhužel nevím jména, protože se na mě vystřídal snad všechen personál, ale paní doktorka co mě nakonec rodila nebyla moc milá. Nemohla pochopit že když ležím na boku a mám kontrakci tak se opravdu nemohu položit na záda aby mě vyšetřila. A když jsem poprosila sestru že potřebuji na WC na stolici tak jsem 20 minut čekala než mě přijde někdo prohlédnout jestli náhodou nerodím. Malém jsem se po..... . Když jsem se lélařky ptala co to znamená že cítí porodní nádor také mi neodpověděla. Po porodu mi píchla injekci a okamžitě začala šít a ještě se jí nelíbilo že mě to opravdu bolí a nechtěla mi zdělit kolik mám stehů a jaké. Prý to nepočítá. Při propuštění jsem se musela pídit co s těma stehama mám dělat. A to že vám dopoledne oznámí že vás ve 14 hodin pustí také není dobré. Každý manžel nemá povolání kde může náhle odejít. Ale co mě nejvíc dostalo byla uklízečka, která během porodu na sále uklízela a dost nechutně mě očumovala. Má tmavé vlnité vlasy po ramena, je menší postavy. To bylo opravdu nechutné a ponižující. Dětské sestřičky byli vcelku v pohodě a nejraději vzpomínám na Mudr. Kokrdovou, která se na mě chodila i na oddělení šestinedělí dívat. Ale vše je tam takové uspěchané, když vezmu v úvahu pohybové možnosti po porodu.