Ani nevíte, jak je mi dobře známé to, o čem píšete. U mě se atopie projevila ve 3/4 roce. Celé dětství jsem prochodila s mámou po doktorech. Nikam mě máma nepustila.Žádný tábor, žádná škola v přírodě. Do deseti let jsem spala v rukavičkách. Jako šestiletá jsem začala jezdit do lázní na Slovensko. Jsou vedle Malaciek u Senice a jmenují se Smrdáky. Jezdila jsem tam každý rok a jejich účinek byl stejný jako 3 neděle u moře. Dostala jsem tam recept na speciální zinkovou mast. Když ho najdu, tak to připíšu. Ekzém je nesnesitelný, ale pylová alergie s atopickým astmatem, který vetšinou po pubertě následuje je bohužel ještě k tomu životu nebezpečný. Měla jsem asi štěstí, že jsem před těhotenstvíma byla od alergologa poučená. Poctivě jsem se vyhýbala všem alergenům, jak to jen šlo a to i takovým, na které já sama alergická nejsem. Dodržovala jsem přísnou dietu bez mléka, vajec, oříšků a ryb (kromě jídel, na které mám alergii já) a to i po dobu kojení. V porodnici u Apolináře na mě koukali jako z jara, co si to vymýšlím za zvláštní dietu, ale byli ochotní ji akceptovat. Takže u mých dětí se ZATÍM nic neobjevilo. Ale jestli je to náhoda a nebo důsledek diety nevím. Přeju všem hodně štěstí v boji s atopií. Tereza