Zdravím,
tak jsem ráda, že jste se ozvala. Našeho Tomáše na narození sourozence moc připravit nešlo. Kluci jsou zkrátka jiní. Nejdřív říkal, že to jsme teda nemuseli - že on sourozence už dávno nechce, ale pak viděl, že naše okolí je naprosto nadšené, takže dělat uraženého není to pravé. Navíc ho párkrát někdo ze známých upozornil, že dělat otočeného je pěkná hloupost - a on si to vzal k srdci /ostatně jako všechno, co mu nenadiktují rodiče/.
A tak se nám "to" blíží, termín máme 24.9. a ani nevíme, jestli to bude holčina nebo kluk. Ale hošík by se jmenoval jako ten Váš...
Takže Jakoubek šel do školky ve třech letech? My jsme dávali Tomáše taky ve třech, ale tenkrát, myslím jiná možnost nebyla. Nejdřív chodil rok a půl do jeslí /což bylo docela hrozný/, ale pak do školky a to byla opravdu super školka. Nikdy bych nevěřila, co dokážou dvě sehrané učitelky pro děti udělat. Školy v přírodě i čtyřikrát do roka, z toho jely děcka jednou k moři... no úplně nádherná léta. Jsem zvědavá, jestli i moje druhé děcko něco podobného zažije. Je pravda, že přechod do školy, byť nebyl nijak dramatický, byl smutný a dlouho jsme srovnávali přístup kantorů ve škole a ve školce. Tomík teď kromě toho, že chodí na druhý stupeň, šel i do jiné třídy - dělá sportovku. Ale i dneska mi přišel ze školy a pochvaloval si kantory i kamarády ve třídě. Tak snad mu to vydrží. Teď chodí každý den do papírnictví a snáší hromady sešitů, jak jim to jednotliví učitelé nadiktují.
Mějte se fajn, V.