Jsem nesmirně potěšena že existují lidé kteří se zaobírají něčím co je pro lidský rod nesmirně důležité a jsou ochotni a schopni vložit své argumenty a myšlenky na "papír" a osvítit ostatní. Je trochu nepochopitelné jak intenzivně se musí bojovat za něco prospěšného a esenciálního zatímco věci které nás negativně poznačují se vžijí nesmírně rychle a bez řečí. Jsem naprosto přesvědčena že porod a první okamžiky po narození dítěte hrají klíčovou úlohu v citovém vztahu matky a ditěte, aproto by se měly vytvořit v průběhu a po porodu takové podmínky které tyto okamžiky patřičně respektují.
Má první dcera se narodila v Brně, zatímco mé další tři děti se narodily na Středním Východě a zcela paradoxně v Brně jsem měla ten nejhorší porod, i když jsem vlastně v závěru sváho trápení rodila v běhu přičemž jsem rukou zabránila pádu své hplčičiky na dlaždičky brněnské porodnice Obilní trh.Ano, byla jsem první v kontaktu se svou dcerou, ale za takových okolností to "asi" nemělo být. Také je pravda že jsem rodila v logické poloze, jen ten běh tam byl poněkud navíc a riziko spojené s včasným zachycením hlavičky bylo taktéž u prvorodičky příliš vysoké.Ještě stále mě vzpomínka na tyto chvíle dovede pobouřit. Dnes je těhotná moje nejstarší dcera, ta o které je toto povídání, je lékařka a žije v Itálii a ani tam není vámi popsaný postup aktivního porodu samozřejmostí. Je to snad proto že se porod týká žen? Nejsem feminista ale neumím si představit že by si muži nechali jak na běžícím pásu dělat epiziotomii jen aby si žena porodník ušetřila námahu. Ani si neumím představit že by si nechali "skákat" porodníka po břiše kvůli nelogickému vypuzení plodu ve vodorovné poloze!Dá se poznat že toho mám na toto téma ještě mnoho na srdci ale chci být stručná. Mám nesmírnou radost že se touto tématikou zaobíráte a že konečně apelujete na zdravý rozum, logiku a fyziologičnost celého procesu a návratu k původnímu přirozenému aktu porodu.