Nedá mi to, aby v rámci této diskuse nepodpořila to, co napsala Saša. Já jsem chodila s Ondrou na rehabilitaci vlastně téměř od narození (problematický porod - kleště, kříšení, výron na svalovém úponu na krku a z toho vyplývající poněkud omezená hynost hlavičky v prvních měsících) až asi do roku a půl - cvičili jsme podle Vojtovy metody (pomohlo to). A od lékařky na neurologii i od "naší" rehabilitační setřičky jsme dostali stejné informace - co nejvíce podporovat lezení, omezovat sezení, nestavět, nevodit za ručičky, nepoužívat chodítko. Např. na procházky s kočárkem mi jako vhodnější doporučili, abych Ondru (když už odmítal ležet) nechala spíš klečet ručičkama opřeného o kraj kočárku. Jezdili jsme tak asi do 11 měsíců, teprve pak jsme přešli na klasický sporťák a polohu v sedě. Pro neproblematické děti asi není třeba dodržovat to omezování sezení, ale jinak si skoro myslím, že ta doporučení platí obecně.