Přidat odpověď
Naprosto souhlasím s názory, že není dobré nechávat své vyvrcholení jen na partnerovi. Tomu mužskýmu, co sem psal bych ráda řekla, že bohužel ani nejšikovnější chlap někdy ndokáže to co šikovné prsty ženy, a to z prostého důvodu - necítí to co ona a kdo ví o čem mluvím taky ví, že se někdy jedná o setinu vteřiny a neznatelný tlak, který je třeba a který vede buď ke krásnému mimovaginálnímu orgasmu anebo k naprostému krachu celého pokusu. Takže muži, nebuďte smutní, pokud se sebou umí vaše partnerka to, co vy neumíte.Již 7 let zažívám s partnerem orgasmus ve stejnou chvíli - je to tím, že mu důvěřuji natolik, že jsem při souloži schopná se sama dráždit a naprosto sobecky brát ze sexu to co on. Vím, jak muže mrzí, pokud ženu při milování neuspokojují,protože není nad orgasmus vyvolaný vnímáním začínajícího orgasmu partnera. Ale taky vím, že uspokojení z toho, že si muž užil, se někdy orgasmu dokáže vyrovnat - my ženy jsme už tak stavěné, ať je to pro muže jakkoli nepochopitelné. Všem ženám, které touží po orgasmu a nemohou ho dosáhnout bych ráda poradila: nehledejte chybu v technice, délce soulože či rozměru partnera, ale v sobě. Orgasmus je živočišná záležitost, někde v nás je, ale je hluboko pod tou kultivovanou slupkou, kterou partnerovi podvědomě předvádíme. Strach z toho, že budem vypadat nepřitažlivě č odradíme partnera v intimní chvilce nás často blokuje. Jak říkám v nadpisu - nebojte se přiložit ruku (či jinou pomůcku k dílu) a vysvětlete partnerovi, že ne ta pomůcka, ale jeho přítomnost vás vzrušuje - a to je svatá pravda.
Předchozí