milá Maceško, obdivuju tě. Nejen za to, že se staráš o 5 dětí, ale za to, že z tvého příspěvku je cítit obrovská síla a empatie, kterou pro svoji dceru chováš... Byl to pro mě strašně příjemný článek, sama nevím proč, snad pro tu atmosféru, která z něho "odkapává", z toho obrovského daru pochopení, lásky a tolerance, kterou v sobě nosíš. Věřím, že starat se o autistické dítě musí být hodně náročné, nemám osobní zkušenost, ale hodně jsem četla. Jenže ty to líčíš tak, že já mám OPRAVDU pocit, že je to velmi zajímavé, poučné, že člověku takové soužití i strašně moc dá. Neumím svůj pocit z této exkurze dobře popsat, vtáhla mě na chviličku do vašeho světa, ale mám k tobě hluboký obdiv a gratuluju ti!
Všem vám přeju hodně síly, lásky, pochopení a hlavně radosti, kterou spolu prožíváte.
Romča