Neni porod jako porod. Pred sesti lety se mi narodila dcera v dnes jiz neexistujici porodnici.Opravdu jsem si slibovala,ze po tomto zazitku jiz dalsi dite urcite nechci.Manzel,ktery chtel byt se mnou celou dobu byl vpusten doslova za pet minut v tomto pripade na sal.Kdyz jsem predtim potrebovala od sestricky trochu poradit ci povzbudit,tak mi bylo receno,ze bude hur a at jsem rada,ze to neni druhe dite prtotoze bych uz vedela co me ceka.takze s planovanim dalsiho potomka jsme si dali na cas.Ale opravdu do stejne porodnice jsme se uz vratil nechteli.Volba padla na porodnici v Kadani.Rozhodli jsme se pro navstevu porodnice,takze jsme si zavolali a telefonicky se cheti domluvit.Jake bylo nase prekvapeni,kdyz sestricka rekla,at klidne prijedeme ihned.po prijezdu jsme si prohledli celou porodnici i oddeleni pro maminky s miminky. Sestricky nam vse vysvetlili a ukazali.Takze kdyz nastal den D nebylo pro nas tak hrozne odjet,rozhodne jsme odjizedli s mensim strachem a obavami. Po prijezdu manzel zustal na chodbe a ja sla na predbezne vysetrani. Porad jsem se bala,ze manzela posloudomu,a budu tam muset byt opet sama.Za chvilku me prisel prohlednout pan primar,ktery na chodbe uvidel meho manzela,tak vlasne prisli spolu,protoze tam vubec nikomu nevadilo,aby byl manzel vsemu pritomny.Pote nam sestricka uvarila caj,i kdyz byla noc a myslim,ze jak se pozdeji ukazalo,jsme vyjeli trochu brzy,nikdo nam to nedal znat.porod se zacal rozbihat,takze jsme uvitali,zebriny a mice.Manzel mezitim trochu pospaval na kresilku,ale ten pocit,ze nejsem sama mi uplne stacil.rano jsme jiz drzeli naseho chlapecka. podekovani patri cele porodnici v Kadani.