Milá Maceško,
ačkoliv tady popisuješ, jak je Michalka tvořivá, přísně logická a milovaná...a milující, myslím, že v některých chvílích Ti moc do smíchu nebylo. Přečetl jsem si Tvůj příspěvek na www.brno-apla.cz a musím říct, že např. z Tvého popisu "houpání pod dekou" a rozedranou kůží do krve...uchylování se do těsných prostor...se mi svíral žaludek a ty situace Vaší rodině vůbec, ale vůbec nezávidím. Určitě jste se s Michalčiným postižením či darem, podle toho, jak se na to člověk dívá, vyrovnali skvěle...ale myslím, že Vám není vůbec co závidět - lze pouze smeknout a popřát pevné nervy.