V červenci 2003 jsme byli na dovolené v Levárech, kousek od Malacek a dovolenou jsme měli "zpestřenou" tím, že robátko se přihlásilo na svět o 3 týdny dříve. Odjeli jsme do nejbližší české porodnice a na celnici se poptali na přesnou lokalitu nemocnice v Břeclavi. Do areálu nemocnice nás pustili kolem 1 hodiny v noci a protože se mi bolesti zdály snesitelné, zůstali jsme si s manželem povídat v autě. Po půl hodině pro nás přišla ochranka, které bylo podezřelé, že jsme ještě nedorazili do oddělení porodnice a pro jistotu nás tam s manželem odvedla. Sestry nás přijaly dvě, protože jsem ze severu Čech a neměla jsem v této porodnici vyplněn porodopis, zabralo nam další chvíli papírování. Ve 2 hodiny mě vysetřil Mudr. Rudolf Juryšica a pak mě připojili na monitor a por. asistentka se ptala, zda chci napustit vanu či strávit nějaký čas na míči ve sprše. Velice mile mě to překvapilo, vše si pečlivě zapsali, sice pak za chvíli přišel pan doktor a prohlásil, že na nic z toho není čas, neb děťatko se již brzy narodí, ale moc oceňuji snahu o "zpříjemnění" porodu. Nelinka se narodila v půl čtvrté. Samozřejmostí byl nápoj po celou dobu. Toto byl můj druhý porod a tak mohu porovnávat. Velice se mi líbílo, že jsem vlastně náhodou skončila v porodnici, kde dokáží "odrodit" ženu bez holení, klistýru a nástřihu hráze, kde mají moderní porodní lůžko, které je hydraulicky ovládané, pohodlné a kde přikládají v případě zájmu miminko na bříško maminky hned po porodu.
Také můj manžel byl s touto porodnicí spokojenější. Nebyl postaven k hlavě, ale viděl celý porod. Mají tu i nadstandardní porodní sál, který jsem si prohlédla později. Nadstandardní je vlasně druhý pokoj - obývák, ve kterém tatínkovi ustelou a může s maminkou a děťatkem strávit 24 hodin.
Oddělení šestineděli - prostorné pokoje, dopřála jsem si pohodlí 1-lužkového pokoje s lednicí, televizí, rychlovarnou konvicí a digitální váhou pro vážení miminka. Dětské i ženské sestry byly milé a ochotné, jenom buzení v 5 ráno mi připadá příliš časné, ale ony za to nemohou. Toto je problém většiny českých nemocnic. Místním rozhlasem na oddělení bylo vysíláno cvičení v šestinelěli, které pomohlo se začít rozhýbávat. Překvapily mě dvě vizity denně, i ta odpolední byla velice důkladná. Strava byla chutná, na chodbě bylo trvale mléko a čaj, které si maminky mohou brát, dále byla v areálu nemocnice prodejna zeleniny.
Vedení nemocnice se zajímá o hodnocení jednotlivých pracoviš´t a zpětnou vazbu získává z dotazníků, ve kterých pacienti hodnotí personál a chod nemocnice.
Celkové hodnocení z mé strany je velice kladné mohu jen doporučit.

Lucie