Milá paní,
přečetla jsem si Váš příspěvek na téma "asistovaná reprodukce". Bohužel jsou mezi lidmi takoví, kteří prostě nemají to štěstí. I já mezi ně částečně patřím. Částečně proto, že už mám 9 letého syna a neplodnost mě postihla až poté. Přesto jsem chtěla udělat cokoli, aby náš rozmazlený synek dostal sourozence. Jsem opravdu zmatená a pobouřená podmínkami, které jste musela podstupovat. Za takových okolností bych asi také "nemohla". Ale já sama jsem podstoupila asistovanou reprodukci v sanatoriu Pronatal v Praze, bylo to pro mě sice z ruky - cca 100 km, ale tohle jsem opravdu nezažila.Je pravda, že to opravdu není levný špás, i když 3 pokusy hradí pojišťovna. Ale touha po dítěti je natolik silná, že obětujete daleko více. Ale zpět k sanatoriu. Milí, vstřícní, neexistuje, že by jste odešla bez odpovědi na Vaše otázky. Celkově lze říci - ú r o v e ň. Výsledkem je mé těhotenství na druhý pokus, doufejme, že to vyjde, neboť je ještě časné, aby člověk mohl mluvit optimisticky. Nicméně, pokud se Vám to nepodaří běžnou cestou, nezoufejte a zvolte jiné místo, kde provádějí asistovanou reprodukci. Přeji Vám mnoho štěstí a držte mi palce.
Předchozí