Míšo, to jsem ráda, že ti to trochu pomohlo:-) ještě ti prozradím, jak jsem se na státnice bála já, jo? V autobuse mi cestou na zkoušky bylo zle, potila jsem se až na zadku a myslela jsem, že tam ani nemám jezdit. Ve zkušební místnosti to přešlo, zkoušející vypadali nervóznější, než my. Pak jsem teprv při zkoušce zjistila, co všechno vlastně vím :-) Na další kolo - to bylo asi za 14 dní- už jsem se skoro vyprdla, jen jsem si na minilísteček z každého tématu vypsala pět pojmů, o kterých se tam má mluvit :-) Neříkám, že mám samý jedničky, ale je mi to fakt jedno :-) Nejhorší byla pro mě obhajoba diplomky, protože moje vedoucí mlčela jak ryba a vůbec mi nepomohla proti oponentům, kteří vlastně sepsuli i to téma, které mi zadala.

Jinak Dája se nám po velikonocích ještě rozzvracela a začala nenormálně kadit, takže od včerejška má antibiotika, dietu a speciální výživu. Už se fakt těším, až to zabere a všichni se konečně normálně vyspíme... mě je taky divně, nemám ani chuť k jídlu, a kdybych nevěděla, že je to skoro nemožný, myslela bych si, že jsem těhotná. Asi mě zas trápí nějaká cysta :-(

Pavli, to teda fakt nezávidím :-( Jenže ono to asi stejně jinak nejde, co?