Tak to vám docela závidím. Mám opačné zkušenosti. Z nemocnice, kde jsem s tříletou dcerou strávila pouhé čtyři dny, mám ještě teď husí kůži. Mám toho plnou hlavu.
Měly jsme samostatný pokoj s nechutně špinavým kobercem,propáleným od cigaret,Na matrace bych klidně uložila psa, né moje dítě. Povlečení bez knoflíků(maličkost), deky se do toho ani nevešli.Hernu jsme nesměly používat z důvodu, že ta je tam jen pro děti bez rodičů, tudíš i televize s večerníčkem pro nás byla tabu. K dispzici jsme měli wc i koupelnu, ale jen se sprchou, které se malá bojí. Je zvyklá se jenom koupat.Do pokoje nám srčili nočník.Nesměli jsme ani na chodbu. V pokoji žádné obrázky, jediná naše zádava byl pavouk na stropě.O všechno jsem musela žebrat, i o lék když měla malá teplotu. Nebylo vyjímkou, když ho přinesli až po hodině co jsem jim oznámila že teplota je přes třecet osum pět.Je to smutná skušenost.Děti které tam neměly rodiče hodně plakaly. Musím podotknout, že naše malá je opravdu hodně hodná a všechno jsme statečně zvládly, ale na příště si budeme pečlivě vybírat.