Ahoj Katko
Vůbec jsi se mne nedotkla, :o))) , já jen byla překvapená, že jsi tak systematicky připravovala něco, co bylo u nás doma tak přirozené, jako dýchání (alespoň tak mi to jako dítěti přišlo). Byla jsem teď 4 dny u rodičů (omlouvám títo absenci v diskuzích na Rodině ; -))) ) a ptala jsem se mamky, zda nějak systematicky něco dělala, abychom se bulharsky naučili. Odpověděla mi, že vědomě ne. Jezdili jsme každé léto do Bulharska k rodině, v Brně je dost velká bulharská komunita, můj otec byl iniciátorem založení Bulharského klubu v Brně - ten existuje do dnes, cca 50 let a tam jsme asi tak 1 týdně chodili. Naši měli hodně známých z tohoto klubu a často jsme podnikali třeba nedělní společné výlety. Tady se pak mluvilo bulharsky stjně jako česky.
Pokud se týká čtení a psaní: mám jakousi obsesi - nevydržím kolem sebe jediné napsané písmeno, abych ho nepřečetla. Takže na prázdniny jsem si vozila kvanta knih a jednou asi v 11 letech v Bulharsku zásoba došla. Hrůza si představit, že týden nebudu mít co číst!!! Mamka našla u příbuzných v knihovně knížku "Gabrovskije šagy" (přepis je fonetický :o) a znamená to Gabrovské vtipy - Gabrováci jsou v Bulharsku pomlouváni jako u nás Skoti..... ) a já se začetla.... Azbuku jsem - díky ruštině - znala, bulharská se liší asi jen ve 4 znacích. A pokud jsem vtipu nerozuměla při čtení potichu, četla jsem ho nahlas. A jakmile jsem to slyšela, tak mi bylo jasno...
Podotýkám, že jsem jinak na jazyky dost líná, ale tohle mi přišlo fakt samozřejmé, že rozumím...
Ahoj, moc zdravím a věřím, že dětem dáváte ty nejlepší základy - co s tím pak udělají během svého dalšího života, to už musíte nechat na nich.....
S.