Zmínka o návštěvě u švadleny mi nedala...Byla jsem na vyšetření štítné žlázy. A nedopadlo to nijak slavně. Vystresovaná jsem odevzdávala výsledky ultrazvuku sestře se zdvořilým dotazem, zda mohu mluvit s paní doktorkou, protože bych ráda věděla, co mne čeká. Nebyla jsem vpuštěna. Takže jsem před nemocnicí vytočila telefon a paní doktorce zavolala. Sdělila mi - telefonicky !!!! - že musím na operaci a že si mám vybrat sama zařízení, kde mi zákrok provedou!!!! Jenže sakryš, hned radikální řešení??? nejde to léčit???? co mi vlastně je???? takže jsem si domluvila návštěvu jinde, v jiném městě...když jsem si šla pro dokumentaci, tak jsem se dozvěděla od milé lékařky, že jsem potížistka, že mi už nic neřekne (už???!!!) a jak by mi bylo, kdybych byla švadlena a zákaznice, která si u mne zadala ušití šatů, pak u jiných švadlen konzultovala střih, látku a nitě. Jinak, šťastný konec se zatím nekoná, na operaci musím, ale přístup toho druhého "krejčího" je diametrálně odlišný! Trpělivě vysvětluje vysvětluje vysvětluje... vždyť tyhle šaty - zdraví - jsou z hrozně křehoučké látky. Nedejme se!!! Nakonec tu vlastní odpovědnost za sebe a za naše děti z nás nikdo neodpáře!