Zpráva o té události mnou hluboce otřásla, proto jsem se nespokojila se strohou informací z televize a trošku hledala co se stalo. Taky jsem si nejdřív myslela, že muselo jít o porod koncem pánevním, ale nebylo tomu tak. Na jednom ze zpravodajských serverů uváděli pár podrobnějších informací, dítě prý BYLO velké (ne extrémně - taky to bylo v 37.týdnu). Stalo se to asi půl hodiny po páteční půlnoci, holčička už se rodila, hlavička byla skoro venku - a zasekla se ramínka. Matce diabetiččce šlo v té chvíli prý také o život, dítětem, které tou dobou se dusilo, nemohl nikdo hnout... Zatím je v šetření, proč nebyl proveden císařský řez (když je dítě tak velké, aby se zaseklo ramenem v porodních cestách, tak asi úplně malé nebylo). Toho císaře prý neudělali právě proto, že matka měla diabetes...no nevím, nevím jaká je běžná praxe v Olomouci, u mě těhotenská cukrovka byla faktorem, proč císaře dělali... A Silvie - myslím že je potřeba o tom mluvit jen z jednoho důvodu. POKUD by se ukázalo, že tomu šlo zabránit, tak by to bylo další poučení na téma "důvěřuj ale prověřuj". Jednoduše začínám mít pocit, že po tom svém prvním císaři o přirozeném porodu při svých přidružených obtížích uvažovat nebudu. Nač dráždit hada bosou nohou a zadělávat na potížem když se jim lze vyhnout...
Jana